имя
Saltar para a navegação
Saltar para a pesquisa

Russo[editar]
Substantivo[editar]
Caso | Singular | Plural |
---|---|---|
Nominativo | и́мя | имена́ |
Genitivo | и́мени | имён |
Dativo | и́мени | имена́м |
Acusativo | и́мя | имена́ |
Instrumental | и́менем | имена́ми |
Preposicional | и́мени | имена́х |
имя, inanimado, neutro, segunda declinação
- nome; prenome
- reputação
- (Gramática) substantivo
Sinônimos[editar]
Entradas relacionadas[editar]
- substantivos: именины, наименование
- adjetivos: именительный, именитый, именной, безымянный
- verbo: именовать
Etimologia[editar]
- Do proto-eslavo *jьmę, do proto-balto-eslavo *inˀmen, do proto-indo-europeu *h₁nómn̥. Cognatos: bielorrusso імя (be), ucraniano ім'я (uk), búlgaro име (bg), macedônio име (mk), servocroata име (sh)/ime (sh), esloveno ime (sl), checo jméno (cs), eslovaco meno (sk), polonês imię (pl). Cognato indo-europeu: latim nomen (la).