místo

Não confundir com misto.

Checo/Tcheco

Advérbio

mís.to, de modo

1. em vez de
   • Místo do školy šel k lékaři. (Em vez de ir à escola, foi ao médico.)

Preposição

mís.to, de modo

1. em vez de
   • "Udělám to místo něho." ("Eu faço-o por ele.")

Substantivo

mís.to, neutro

1. (parte do espaço) lugar, local, sítio, posto
   • "Přijměte místo." ("Sente-se.")
2. espaço
3. (para se sentar) assento, lugar, sentado
4. (funções de trabalho) posto, vaga, (labor) emprego, ocupação, labor, lugar
   • hledat si nové místo (procurar um novo emprego)

Declinação

    Substantivo neutro (-o)

Singular Plural Nominativo místo místa Genitivo místa míst Dativo místu místům Acusativo místo místa Vocativo místo místa Locativo místě místech Instrumental místem místy

Pronúncia

• AFI /ˈmiːstɔ/  ouvir ^{fonte ?}

Ver Também

No Wikcionário

Locução substantiva:

příslovce místa

místo narození